BIO postřiky :: Hnojení :: Půda :: Výsev a sadba

Na mšice, svilušky:
1,5 lžíce heřmánku zalít horkou vodou, přecedit, naředit 1:5, aplikovat každý 3. den po dobu 3 týdnů
nebo:1/2 litru teplé vody, 1/2 deci oleje, 1/2 deci octa, polévková lžíce saponátu
Česnekový desinfekční:
Na malé kousky rozkrájené asi 4 stroužky česneku zalijte litrem studené převařené nebo destilované vody, zakryjte a nechte před noc macerovat. Sceďte.
Napadené pokojové rostliny stříkejte dvakrát až třikrát týdně. Alicin obsažený v česneku má významné antibakteriální účinky, čímž odpuzuje svilušky i další škůdce.
Cibulový desinfekční:
Slupky z několika cibulí zalijte vroucí vodou, zakryjte a nechte 3 dny vyluhovat. Po scezení napadené rostlině postříkejte hlavně spodní stranu listů, kde se svilušky v hojném množství pohybují.
Opakujte po několika dnech během následujících několika týdnů.
Heřmánkový: Asi 6 lžic sušených květů heřmánku zalijte 1 litrem vroucí vody a nechte nejméně 12 hodin vyluhovat. Sceďte, zřeďte převařenou nebo destilovanou vodou v poměru 1 : 5.
Stříkejte nebo roztokem omývejte rostliny tři týdny každé tři až čtyři dny.
Místo heřmánku můžete použít bazalku, mátu a měsíček, postup je stejný.


Drůbeží trus
Trus slepic a jiné drůbeže je dodnes považován za jedno z nejúčinnějších hnojiv přírodního původu, obsahuje totiž značné množství dusíkatých sloučenin. Hodí se především pro vyhnojení půdy po sázení nejrůznějších zelenin. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů. Můžete ho přidávat k zahradním i balkonovým květinám, ale pouze v nepatrných dávkách. Nikdy jej však nepoužívejte v čerstvé formě, protože rostlinám spálíte kořeny, které následně uhynou. Slepičince nechte odležet aspoň jeden nebo dva měsíce, aby se jejich účinek zredukoval, teprve potom je využívejte.
Kravský hnůj
kvalitní pochází pouze z chovů na slaměné podestýlce. Jde o mírné a vyvážené hnojivo. Obsahuje všechny důležité živiny. Jde o velmi vyhledávanou surovinu, kterou lze použít k hnojení všech druhů rostlin. Kravský hnůj vždy přidejte k zemině, nebo ho s ní smíchejte a rostliny rázem rychleji porostou, jelikož budou mít mnoho živin. Po několikatýdenním uležení se z něj stane univerzální činitel s vysokým obsahem dusíku, fosforu, draslíku, zinku, molybdenu i dalších prvků a můžete jej využít pro přímé hnojení záhonů, ovocných stromků i keřů.
Koňský hnůj
patří mezi výhřevná hnojiva, lze s ním například velmi snadno „vytápět“ pařeniště. Obsah výživných látek je podobný jako u kravského hnoje. Obě hnojiva mohou být v kompostéru společně. Koňský hnůj je výborným doplňkem výživy pro náročné rostliny. Po kobylincích rostou dobře jahody, rajčata, papriky, brambory i plodiny, které mají rády kořeny v teple, např. tykve.
Prasečí hnůj
Prasečí hnůj je považován za tzv. studený hnůj. Obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník. Nehodí se ke všem druhům rostlin. Kompostovaným prasečím hnojem ale prokážete dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům.
Ovčí, kozí a králičí hnůj
Všechny tyto hnoje se řadí k rychle se rozkládajícím hnojivům. Proto by s nimi měl každý zahrádkář zacházet obezřetně. Příliš mnoho dusíku může způsobit nepřiměřeně bujný růst. Tento hnůj je dobré vždy kompostovat, ať už samostatně, nebo ve směsi s jiným druhem hnoje. V syrovém stavu může způsobit spálení rostlin. Ovčí, kozí a králičí hnoje jsou vhodné především pro druhy zeleniny s vysokými nároky na živiny.
Kachní a holubí trus
se vyznačuje rychlým rozkladem a následně uvolněním velkého množství dusíku. Na záhony nesmí nikdy přijít v čerstvém stavu. Je nezbytné ho kompostovat, případně přidávat v podobě hnojůvky.

Pokud se rozhodnete čerstvý hnůj nejprve zkompostovat a teprve potom zarýt do půdy, zničí se tím případné choroboplodné zárodky. Nesmíte do něj však přidávat vápno. Navázalo by na sebe drahocenný dusík obsažený v hnojivu, a tím by zamezilo jeho zužitkování.
Na jaře hnojíme hlavně dusíkatými hnojivy, kde je převaha dusíku. V létě přidáme fosfor a draslík pro květy. Na podzim odebereme dusík a přidáme draslík, aby zima rostlinám neublížila.

Dusík - je odpovědný za růst rostlin. Vytváří hmotu rostliny - tedy stonky a listy. V praxi to znamená, že na jaře a v létě hnojíme dusíkem poměrně hodně. Letničkám a balkonovým rostlinám naroste hmota, která později vykvete. Keřům a stromům naroste listí, trávník zhoustne a zezelená se, zelenina pěkně vyroste. Při přehnojením dusíkem bývají rostliny velmi křehké a snadno se ve větru lámou. Bývají nepřirozeně vytáhlé, mají velmi velké listy a často je napadají škůdci a choroby. Dusíkem také nehnojte od půlky srpna a později. Nechceme, aby rostliny dále rostly, ale aby se připravily na zimu. Jejich pletiva musí dostatečně vyzrát, aby přečkaly mrazy. To ale dusík neumí, na to tu máme draslík. Pokojové rostliny hnojíme dusíkem přiměřeně celý rok. Jen v zimě hnojení vynecháme, nebo mezíme, aby tolik nerostly. Je málo světla a zbytečně by se vysilovaly.
Fosfor - hraje důležitou roli, aby rostlina byla fit, aby vše rostlo jak má, rostlina hodně kvetla a plodila. Však je také fosfor základní stavebním prvkem buněk. Přihnojuje se jím tedy celou vegetační dobu, v létě ale více pro větší násadu květů a vyzrávání plodů.
Draslík - pomáhá fosforu, aby rostlina byla fit. Zvyšuje její kvalitu a sílu a stabilitu. Co dusík nechá narůst, draslík zpevní. Hnojíme ve větších dávkách od konce srpna, kdy jej rostliny hodně využívají, aby jim vyzrála a zpevnila pletiva a byly tak připraveny na zimu a mrazy.
U komplexních hnojiv se ale přesvědčte, že obsahují kromě (N) dusíku, (P) fosforu a (K) draslíku, také (Mg) hořčík, (S) síru a (Ca) vápník a další stopové prvky. Vše rostliny potřebují.

hnůj skotu (23 %) N 5,0 P 3,1 K 7,1
hnůj prasat (23 %) N 6,2 P 5,7 K 5,1
koňský hnůj (29 %) N 5,2 P 3,2 K 7,3
ovčí hnůj (28 %) N 7,6 P 3,7 K 10,4
močůvka skotu a hnojůvka (2,4 %) N 2,5 P 0,2 K 5,3
močůvka prasat a hnojůvka (2,0 %) N 2,8 P 0,5 K 2,5
kejda skotu (7,8 %) N 3,2 P 1,5 K 4,8
kejda prasat (6,8 %) N 5,0 P 3,0 K 2,3
kejda drůbeže (11,8 %) N 9,6 P 6,4 K 3,8
čerstvý drůbeží trus (23 %) N 18,0 P 11,9 K 7,1
suchý drůbeží trus (73 %) N 28,0 P 35,5 K 21,8
drůbeží podestýlka (50 %) N 19,2 P 16,0 K 11,3
https://www.nelenprozelen.cz/poradna/slozeni-hnojiva-co-to-je-detail-1206

Stupnice od kyselé po zásaditou půdu
pH do 4,4 extrémně kyselá
pH 4,6 až 5 kyselá
pH 5,1 až 5,5 slabě kyselá
pH 6,6 až 7,2 neutrální
pH 7,3 až 7,7 alkalická, zásaditá
pH nad 7,7 je silně alkalická


Výsev a sadba
Listová zelenina - teploty 16 až 20 °C ve dne a 12 až 14 °C v noci.
Kořenová zelenina - teploty 18 až 25 °C ve dne a 12 až 14 °C v noci.
Košťálová zelenina - teploty 16 až 18 °C ve dne a 12 až 14 °C v noci.
Plodová zelenina - teploty 18 až 20 °C ve dne a 12 až 14 °C v noci.

https://izahradkar.cz/zahrada/zelenina-byliny/cibulova-zelenina/ktere-zeleniny-predpestovat-vysadbu-pri-jakych-teplotach/


Ostatní:
Mandlovník
https://www.bylinkyprovsechny.cz/ruzne/domaci-pestovani-bylin-rostlin/1934-jak-vypestovat-mandlon-mandlovnik-z-pecky-a-pecovat-o-strom-v-podminkach-cr-hnojeni-zalevani-orez-nemoci